Drobečková navigace

Úvod > Životní prostředí > Malý průvodce Orlickými horami a Podorlickem

Malý průvodce Orlickými horami a Podorlickem

Trochu dějepisu a geologie …..

Na severovýchodě východních Čech se zvedá táhlý modravý pás Orlických hor. Rozkládá se v těsné blízkosti hranice s Polskem v délce přes 50 km ve směru severozápad - jihovýchod. Orlické hory mají významný sklon na polskou stranu, zatímco na straně české se zvolna snižují až do úrodného Polabí. Tento charakter je dán jejich vznikem - rozlámáním a vzpříčením zemské kry. Můžeme je rozdělit na tři části:

1. Deštenské hornatiny
2. Mladkovské vrchoviny
3. Bukovohorské hornatiny

Deštenská hornatina tvoří severozápadní, nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor. Hřeben tvoří do severu Vrchmezí, Šerlich, Malá Deštná, Velká Deštná - nejvyšší hora Orlických hor (1 115 m), Jelenka, Koruna, Homole, Tetřevec, Kunštátská kaple a Anenský vrch. Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami, např. Sedloňovský vrch, Maruša a Zakletý. Hlavními horninami jsou krystalické břidlice (ruly a svory), vzácnější kvarcity, krystalické vápence a křídové sedimenty.

velká deštná

Velká Deštná

Mladkovská vrchovina je nejmenší a nejníže položenou částí Orlických hor. Nejvyšším vrcholem je Adam (765 m) a Studený (720 m).

Bukovohorská hornatina představuje východní výspu Orlických hor, které dominuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m), která dala této části své jméno.

Podorlická pahorkatina, neboli Podorlicko, je mnohem širší než samotné pohoří, což je dáno geologickým vývojem. Tato pahorkatina začíná vrchem Dobrošov u Náchodě a její směr je přibližně k Novému Městu nad Metují - České Meziříčí - Třebechovice pod Orebem - Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Ústí nad Orlicí - Letohrad - Lichkov.

Z hlediska geologické stavby zde nacházíme obdobné horniny jako ve vrcholových partiích. Přidávají se zelené břidlice, fylity, opuky a slínovce, mnohdy překrytými vrstvami spraší. V okolí Třebechovic pod Orebem a Týniště nad Orlicí nalezneme také zbytky pískovců, mohutné sloje písků a štěrkopísků.

Hlavní vodní toky

Divoká Orlice
Pramení v Polsku v rašeliništích u Zielence a pod severovýchodními svahy tvoří naši státní hranici. U Týniště nad Orlicí se spojuje s Tichou Orlicí v Orlici. Významnými přítoky jsou Zdobnice, Kněžná, Bělá a Rokytenka.

Tichá Orlice
Pramení v Jesenické oblasti v západní části Jeřábu. Přítoky jsou Třebovka, Řetovský potok, Potočnice a Čermná. Zlatý potok se stéká s Orlicí u Třebechovic pod Orebem pod názvem Dědina.

Metuje
Odvodňuje malou část území, především svým přítokem Olešenkou.
Kladská Nisa
Odvádí své vody z části severních oblastí našeho regionu.

Maličko dějepisu …..

V historii nesehráli Orlické hory významnější roli, kterou by se natrvalo zapsaly do dějin. Nebyl pro ně dlouho ani jednotný trvalý název. První společný název pro tyto hory zaznamenává v polovině 17. století Bohuslav Balbín a nazývá je horami Slezskými. Alois Jirásek se zmiňuje o tom, že se těmto horám říkalo hory Kladské. Skutečně asi nejstarší známý název nacházíme v zemských deskách ze 16. století. Nejsevernější část pohoří se nazývala hory Frymburské, podle hradu Frymburk u Nového Hrádku. Hlavní hřeben je nazýván Vrchmeze a hory Kunštátské. Později se pro tuto část ujal název Kačenčiny hory. Tento název připomíná i Božena Němcová a Alois Jirásek ve svých knihách. Oba shodně připomínají pověst o Krakonošových záletech za milou Kačenkou. A kdo je ona "milá Kačenka"? Mladá a krásná dívka, princezna Orlických hor. Spravedlivá a dobrotivá. Své hory spravuje rozvážně, poctivým řemeslníkům a dobrým lidem pomáhá, ale nepoctivé, lajdáky a povaleče tvrdě trestá. Krásná paní našich hor se zalíbila Krakonošovi, ale jí se nelíbí starý mrzout. Jeho nabídky odmítá  vládce sousedních hor se cítí dotčen. A tak v kronikách nacházíme poetické lidové vysvětlení častých větrů vanoucích v této oblasti.

Archeologické nálezy dokazují, že podhůří Orlických hor bylo osídleno již paleolitu (starší době kamenné). Důkazem jsou nalezené kamenné nástroje, mamutí kel. Řada dalších nálezů je dokonce i římského původu a to svědčí o využívání této oblasti jako významné obchodní stezky do Kladska.
Přibližně tisíc let před naším letopočtem žil v této oblasti lid popelnicových polí. Z této doby je poprvé doloženo silné osídlení okresu Rychnov nad Kněžnou. Především mladší doba bronzová je zastoupena bohatě. Naleziště hrobů se nachází u Třebešova, Dobrušky, Domašína. Sídliště z této doby byla nalezena i v Opočně.
Významná byla i naleziště hradišť, např. v Mělčanech u Dobrušky. Z nalezených nálezů je patrné, že zde vystupuje kultura lužická (1300 -1000 let př.n.l.) a slezskoplatěnická (1000 - 700 let př.n.l.), která zde přetrvala do doby železné.
Přestože je v této době známo osídlení východních Čech Kelty, nálezy, které by dokazovaly jejich vliv na náš region, jsou ojedinělé. Sídliště z tohoto časového úseku jsou známa z Bolehoště, Českého Meziříčí, Doudleb nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí a Třebešova. Některá z těchto sídlišť postupně přežívala až do období kolem přelomu letopočtu, kdy se začal projevovat vliv Germánů a Říma. Na konci čtvrtého století našeho letopočtu začíná období, které nazýváme stěhováním národů. Vrcholí v šestém století příchodem Slovanů na naše území.

První místo, které mám v podhůří písemně doloženo, je Opočno, a to roku 1068. Vlastní tvrz, hrad, je z přelomu 10. a 11. století, ale město se rozvíjelo až ve 14. století. Přesto zůstává Opočno jedním z nejstarších, písemnými prameny doložených sídlišť v podhůří Orlických hor. Ve 12. století byl založen cisterciácký klášter Svaté pole, který byl za husitských válek zničen roku 1420. Dnešní obec Klášter nad Dědinou připomíná místo, kde jmenovaný klášter stával. Členové řádu se podíleli na zakládání osad v podhůří.

Husitské hnutí Orlické hory příliš nezasáhlo. Výrazněji se projevilo v podhůří, zvláště v okolí Třebechovic pod Orebem a Opočna. Husovo učení nacházelo mezi nižší šlechtou a prostým lidem stále více stoupenců. Na straně husitů stáli i páni z Rychnova, horliví zastánci Husova učení.
Do oblasti tvrdě zasáhla bělohorská bitva a následná tuhá rekatolizace. Husitská myšlenka však v lidech žila i nadále, o čemž svědčí lidová povstání v roce 1628 a následně v 18. století.

Sedmnácté století prudce zabrzdilo dosavadní rozvoj měšťanstva. Řada panství byla zkonfiskována a předána cizí šlechtě, která neměla zájem na rozvoji měst. Spíše podporovala rozvoj vlastních statků a sídel.

Velmi významným obdobím v dějinách našeho regionu je národní obrození. Byli to hlavně písmáci, kronikáři, kantoři a další regionální osobnosti, které měly podíl na obnově českého jazyka. Byli to například:
· František Vladislav Hek, kupec v Dobrušce
· Michal Silorád Patrčka, kupec v Solnici
· Josef Liboslav Ziegler, kněz v Dobřanech, přítel Josefa Dobrovského
· Magdalena Dobromila Rettigová, žena magistrátního rady v Rychnově nad Kněžnou a autorka první české kuchařky
· František Martin Pelcl, rodák rychnovský, první profesor českého jazyka a literatury na Karlově universitě
· Josef Mnohoslav Roštlapil, kněz v Opočně a Dobrušce

Do historie regionu zasáhla velmi výrazně druhá polovina třicátých let. Na obranu proti hitlerovskému Německu byla budována pevností linie po celé délce hor. Tuto linii tvořily jako malé "sruby", tak i velké pevnostní objekty jako Dobrošov.

dobrošov

Dobrošov

Kompletní historie našeho regionu by obsáhla celou knihu, takže zájemci o bližší poznání bohaté historie našeho kraje, mohou navštívit muzea v Rychnově nad Kněžnou, Dobrušce, Vamberku, Deštném v Orlických horách a dalších.

A drobek přírodopisu ……

Přes poměrně nízkou nadmořskou výšku a nepříliš výživný minerální podklad mají Orlické hory bohatou květenu, čítající přes tisíc druhů. Mezi nimi vyniká řada horských typů, např. kamzičník rakouský, koprníček bezobalný atd.

Kamzičník rakouský

Kamzičník rakouský

Z 57 druhů savců, žijících na území Orlických hor, stojí za zmínku plch lesní, rejsek horský, populace netopýra severního a jiní. Z mysliveckého hlediska je nejvíce rozšířen chov spárkaté zvěře, nejvíce jelení, srnčí a černé. Protože však některé druhy a společenstva lze dnes v krajině uchránit před činností člověka jen těžko, zřizují se maloplošná chráněná území, která jsou přirozenou součástí Chráněné krajinné oblasti Orlické hory nebo tvoří samostatné rezervace v podhůří.

 

 

 

Menu

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně archiv.obecmokre.cz

Registrujte se zde

Soutěž o Nejkrásnějí obec Čech a Moravy!

2. místo v kategorii obcí získala obec Mokré!

Soutěž czregion.jpg

Prezentace obce na portále Cestujeme po ČR

Aspida.png

CERTIFIKÁTY

Odpadový Oskar Mokré diplom 1 web (2).jpg

Certifikát Den českých vlajek 2018 web.jpg

Chcete přijímat aktuální zprávy z našich stránek?

Můžete se zaregistrovat anonymně v oddíle:

Aktuality

Prezentační materiály

Pohlednice, knihy, záložky -

k zakoupení v knihovně

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=685184

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=2051146

Mokré kniha obálka jpg.jpg

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=3582478

Mokersky receptar - titulni strana na pozvánku uprv.jpg

Další prodej zde:

Co u nás koupíte

 

 

19. 3. Josef

Zítra: Světlana

Kontaktní údaje

Obec Mokré
Mokré 12
517 71 České Meziříčí

E: posta@obecmokre.cz
Tel: 494 661 294
Tel: 601 339 859

IČ: 00579131
ID: q43a56s

Další kontaktní údaje

Úřední hodiny

Úřední hodiny:
Středa 14.00 - 16.00
Čtvrtek 17.00 - 19.00 knihovna do 20.00 hodin

Organizační struktura úřadu

ČÍSLO ÚČTU

3236269309/0800               Česká spořitelna

Tisňové linky

150 - Hasiči
155 - Záchranka
158 - Policie ČR
112 - Tísňová linka

Databáze ztrát a nálezů

 eztraty.cz.png

 

Orlický net - logo.png

Doteky naděje logo.jpg

Turistický suvenýr knihovny U Mokřinky No. 1266

Mokré turistický suvenýr No. 1266.png

Nástěnka

 Letáček na prodej knihy receptář.jpg

Jak zacházíte s odpadem?
a) Poctivě odpad třídím
  
 377
b) Třídím, ale nejsem důsledný/á
  
 235
c) Netřídím vůbec
  
 891

Návštěvnost stránek

522261