Úkazy na obloze v lednu a v průběhu roku 2018

Datum konání:

2.1.2018

Pro milovníky oblohy přinášíme pár informací. Stručné informace o obloze v lednu a dalších nejvýznamnějších úkazech na obloze v průběhu roku.

Zdroj mapky v příloze: Česká astronomická společnost. Na mapku lze odkazovat také na weby, např. http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/obloha.

Obloha v roce 2018 přináší zajímavé datum 27. července, pestrá podívaná nás čeká už v lednu

Leden 2018, první měsíc tohoto roku, znamená na obloze především dobrou pozorovatelnost Merkuru, těsné přiblížení planet Jupiter a Mars (na obloze, nikoliv ve skutečnosti), superúplněk a maximum meteorického roje Quadrantidy.

Hned začátkem měsíce má ideální pozorovací podmínky planeta Merkur, která byla 1. ledna v maximální západní elongaci (22,6° od Slunce) a najdeme ji na ranní obloze nad JV, kde vychází téměř 2 hodiny před Sluncem. Tato situace vydrží ještě pár dní. Na ranní obloze najdeme také jasné planety Mars s Jupiterem. K těsné konjunkci obou těles dojde 7. ledna po půlnoci (0,2°) a jejich těsné přiblížení na obloze (nikoliv ve skutečnosti) tak bude pozorovatelné 6. i 7. ledna ráno. Po oba dny se planety vejdou do jednoho zorného pole i silněji zvětšujícího dalekohledu. O pár dnů později 11. 1. se ke dvojici planet přidá ještě srpek Měsíce a vytvoří tak společně fotogenickou konfiguraci. Hned první úplněk roku 2018, který nastává 2. ledna krátce poté, co Měsíc projde přízemím, lze označit přídomkem Superúplněk. Tak označujeme úplněk, který nastává v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze zároveň nejblíže Zemi. Tehdy je pro svojí blízkost k Zemi na naší obloze o něco větší a svítí více než při běžných úplňcích. A je to opravdu znát. 3. ledna večer má maximum jeden z nejbohatších meteorických rojů roku Quadrantidy, ale případné pozorování bude bohužel silně rušeno Měsícem krátce po úplňku. I tak je leden 2018 nabitý zajímavými událostmi na obloze.

Nejvýznamnější úkazy roku nás ale teprve čekají, a to shodou okolností v jeden den. Tím bude 27. červenec 2018. V ten den nastane úplné zatmění Měsíce, při kterém Měsíc projde středem zemského stínu a bude tedy tmavší, než při jiných zatměních (Měsíc ani při úplném zatmění z oblohy úplně nezmizí) a fáze úplného zatmění bude trvat nejdelší možnou dobu 1 hodinu a 44 minut. Takové zatmění Měsíce jsme naposledy mohli pozorovat v roce 2011 a další nás čeká až v roce 2029. Na 27. července také připadá Velká opozice Marsu, kdy se po dvou letech planeta Mars dostane opět blízko Zemi a její kotouček v dalekohledech bude větší a bude tak možné pozorovat lepší detaily na planetě. Tato opozice Marsu se Sluncem nebude tak rekordní jako ta známá v roce 2003, ale přesto se Mars 31. července přiblíží k Zemi na skoro rekordních 57,5 milionu km. Dobrá pozorovatelnost Marsu se neomezí jen na datum opozice se Sluncem, ale bude trvat od poloviny července do konce první srpnové dekády. Bohužel Mars bude ale nízko nad obzorem, takže pro pozorování planety bude třeba dobrý obzor a klidný vzduch.

Z tradičních úkazů budou stát za to dva meteorické roje. Nejznámější Perseidy mají maximum 13. srpna a početné Geminidy pak 14. prosince.

Příloha: skymap_01-2018.pdf

Pavel Suchan
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.
Boční II 1401
141 00 Praha 4
www.asu.cas.cz
suchan@astro.cz
226 258 411, 737 322 815

Publikováno: 2. 1. 2018 18:52

Autor:

Pavel Suchan, ČAS